Naše zdraví může být výrazně ohroženo jestliže uvěříme současným lékařským oficiálním názorům a mýtům potravinářského průmyslu, které se shodují v tom, že nepotřebujeme zvláštní přívod vitaminů, minerálů, stopových prvků apod., když se stravujeme „správně“ (což je nazýváno všeobecně tzv. vyváženou dietou). Toto je proklamováno současnou oficiální administrativou po desetiletí a vyznačuje se značným negativním postojem k užívání potravinových doplňků. Administrativa proto nedovoluje výrobcům potravinových doplňků užívat (pro prodejní a marketingové účely) ve své literatuře výsledky lékařských výzkumů, i když výsledky těchto výzkumů zcela exaktně potvrzují hodnotu a význam potravinových doplňků. To je ovšem politicko-ekonomický postoj, nikoliv vědecký. Jestliže tedy přijmeme tyto nevědecké názory, pravděpodobně budeme žít ve stavu průměrně špatného zdraví, anebo, jak mnoho lékařů raději nazývá, ve stavu průměrně dobrého zdraví. To znamená, že budeme žít za „průměrných“ podmínek: budeme mít „průměrně“ často chřipku a jiné infekční nemoci, bolesti hlavy, únavu, onemocnění dásní, menstruační potíže, deprese, poruchy spánku, nadváhu, srdeční nemoci, rakovinu – to vše ale urychluje proces stárnutí a vede k „průměrně“ předčasným úmrtím. Domnívám se, že s takovou situací je možné se jen těžko smířit, těžko tento stav přijmout.
V posledním desetiletí dochází k významným změnám v poskytování léčebné péče. Mnoho lékařů se stále více zajímá o užívání potravinových doplňků v léčebné, ale hlavně v preventivní, léčebné péči. Mnoho jich samo různé potravinové doplňky užívá, i když část z nich, i když je sami užívají, je nedoporučuje svým pacientům. Někteří lékaři zaujímají podivný postoj: sami užívají (oblíbený Vitamin E) a přitom tvrdí, že pro doporučení svým pacientům chybí dostatek vědeckých podkladů. Máme tedy čekat, až tito lékaři nám něco doporučí, co sami již dělají, nebo rozhodnutí o pozitivním ovlivnění vlastního zdraví leží na nás samotných. Vždyť mnoho lékařů se obrací k užití potravinových doplňků, když klasická léčba selhává. Podle mého názoru je lépe užívat a doporučovat potravinové doplňky včas, dokud situace není tristní. Naneštěstí, mnoho lékařů se obává výsměchu svých kolegů, když se rozhodnou doporučovat potravinové doplňky ke zkvalitnění jimi poskytované léčebné péče. Ale pro preventivní a léčebné vlivy potravinových doplňků existuje ohromné množství vědeckých důkazů v lékařské literatuře.
Situaci možná komplikuje fakt, že lékařská veřejnost není dostatečně informována o výživě a významu potravinových doplňků se všemi dalšími souvislostmi, protože této problematice není věnována dostatečná pozornost při výuce ani postgraduální výchově. Tak se může stát, že průměrná sekretářka je informována v této problematice lépe než někteří lékaři. Naneštěstí, ani současná výuka medicíny nepřináší mnoho změn v tomto směru a většinu znalostí musí lékaři, jestliže se rozhodnou zkvalitnit svou léčebně-preventivní praxi, získat samostatným studiem dostupné literatury. Pozitivní faktem ale je, že poptávka po informacích z této oblasti pomalu vzrůstá a stále více lékařů se začíná zajímat o problematiku výživy a potravinových doplňků, tak jako pomalu vzrůstá zájem i o další medicínské, dosud zatracované, alternativní obory a postupy.
Je mnoho protikladů ve vývoji lékařské výuky a poskytování zdravotní péče. Jde ve starých kolejích myšlení o výživě a problematice potravinových doplňků. Stále se traduje zcela chybná myšlenka, že léčebné účinky a hodnoty potravinových doplňků nejsou podepřeny vědeckou literaturou, dokonce že jejich užívání může být nebezpečné. Toto bývá většinou hlavní a poslední argument (pro tato tvrzení ale není žádná podpora v lékařské literatuře). Často se ale potom objeví, že skrytým motivem těchto negativistických prohlášení je podpora farmakologickým společnostem a zachování současných systémů poskytování zdravotní péče s cílem bránit jakýmkoli změnám těchto systémů. Někdy ale motivace odpůrců je zcela nejasná. Oponenti někdy užívají velmi nevybíravé, až „mafiánské“ metody zastrašování, jako např. Konference o protikladech ve výživě sponzorovaná Univerzitou ve Vermontu,USA v roce 1995. Zde došlo k telefonickým vyhrůžkám předsedovi konference, jestli povolí přednášky o kladném vlivu potravinových doplňků na průběh některých nemocí. Na základě těchto vyhrůžek jeden z řečníků stáhl svou přednášku. Někdy oponenti tvrdí, že užívání potravinových doplňků vede jen ke tvorbě „drahé“ moči, protože většina podaných vitaminů je močí vylučována. To je ovšem zcela irelevantní, nesmyslné, tvrzení, protože otázkou není konečný osud těchto látek, ale hlavně jejich vliv v době „pobytu“ v organismu, jejich vliv na orgány a tkáně, včetně močového systému.
Je faktem, že v současné literatuře existuje množství důkazů o pozitivních vlivech potravinových doplňků v prevenci i léčení různých onemocnění. Tyto studie a výsledky výzkumů jsou zcela nepochopitelně oponenty ignorovány.
Je potřeba si uvědomit, že výživa a potravinové doplňky je jen jedna ze součástí komplexní péče o vlastní zdraví. Samozřejmě sem patří také např. pohybová aktivita, relaxační metody, problematika stresu a jeho zvládnutí apod.
Základním faktorem prodloužení aktivního života je předcházení nemocem a jejich úspěšné vyléčení (nebo alespoň jejich úspěšné léčení ), jestliže se objeví. Užívání potravinových doplňků je jedním z hlavních faktorů k dosažení tohoto cíle. K tomu ale je potřeba pozitivního postoje k vlastnímu zdraví a aktivní přístup k dosažení tohoto cíle. K tomu je potřeba si uvědomit zcela prioritní zásadu: zdraví je mým vlastnictvím a rozhodování o něm leží v mých rukou. Jestliže chci dožít co nejdelšího života aktivně, rozhodování opět leží na mně, nikoliv na systémech, které preferují více politicko-ekonomické aspekty, než vědecké argumenty.
Diagnosa (název nemoci) je vlastně jméno dané souboru známých příznaků poruch normálních funkcí organismu a jeho orgánů. V případě, že soubor těchto příznaků „nezapadá“ do známého souboru, diagnosa potom není možná nebo je neúplná, což ale neznamená, že nejste nemocni nebo nemáte zdravotní potíže. Mnoho lékařů se potom domnívá, že jestliže není jasná diagnosa možná, vaše příznaky nejsou skutečné nebo jsou „jen ve vaší hlavě“. Nebo se domnívají, že situace není dostatečně vážná, aby vyžadovala léčení („přijďte později, až se stav zhorší a potom uvidíme, co se s tím dá dělat“). Tak to bylo s diagnosou premenstruálního syndromu než byl přijat jako „legitimní“ zdravotní problém, stejně jako je to s chronickým únavovým syndromem, který byl jako zdravotní problém uznán teprve v posledních letech. Chybění diagnosy v žádném případě neznamená, že jste optimálně zdraví. A jestliže se podíváme na problém diagnosy hlouběji, množství příznaků je založeno na jejich potvrzení biochemickými a jinými přístrojovými vyšetřeními. Výsledky těchto vyšetření ale ve velké míře závisí na vlastním životním stylu vyšetřovaného který má významné metabolické souvislosti. Předpokládá se, že až 85% všech zdravotních problémů je výsledkem životního stylu, jehož hlavní součástí je výživa a její kvalita. Mnoho zdravotních problémů může být odstraněno bez léků a chirurgických zákroků. Samozřejmě, že ne všechny.
V současné době je známo asi 50 známých esenciálních (nezbytných, organismus není schopen je sám vytvořit a musí být dodány ve stravě) živin: vitaminů, minerálů, esenciálních mastných kyselin (tuků) a aminokyselin. V případě výrazného nedostatku těchto látek dochází k rozvoji známých nemocí, jako pelagra, beri-beri, kurděje apod. S těmito onemocněními se v současném industrializovaném světě nepotkáváme, výrazný nedostatek těchto esenciálních živin v podstatě neexistuje, ve stravě nějaké množství těchto látek vždy najdeme. Problémem ovšem je jiná skutečnost: v industrializované společnosti je potřeba těchto látek vyšší (stres, chemizace potravinového řetězce, ekologická situace apod.), na druhé straně ve stravě určité množství těchto nezbytných živin je vždy přítomno, což dostatečně brání v rozvoji nemocí z nedostatku (tzv. nemocí karenčních), ale právě v žádném případě to neznamená, že jsme optimálně zdraví. Stav je možné charakterizovat, že máme sice nějaký přívod esenciálních živin, ale tento přívod je hraniční, takže stav našeho zdraví je také hraniční. Můžeme například přijímat dostatečné množství vitaminu C, které zabrání vzniku kurdějí, ale neznamená to optimální zdraví, to je optimální stav funkcí, které jsou závislé(kromě jiného) na vitaminu C, jako stav imunitního systému, cév, pojivových tkání, kloubů apod.
K tomu existuje množství tzv. podpůrných, doplňkových, potravinových faktorů, které sice nejsou esenciální, protože je organismus může vytvářet sám z jiných substancí, ale které hrají významnou roli v udržení zdravých životních funkcí. Jejich produkce vlastním organismem je mnohdy nedostatečná potřebě a k udržení optimálního zdraví, proto je také řadíme k potravinovým doplňkům. Také z důvodů, že jejich doplnění ke stravě může významně pozitivně ovlivnit zdravotní stav jek ve smyslu prevence, tak léčení některých onemocnění. Jedná se zejména o Koenzym Q-10, l-karnitin, gama-linolenovou kyselinu, některé neesenciální aminokyseliny a množství dalších potravinových doplňků. Jinou velmi významnou skupinu neesenciálních potravinových doplňků tvoří skupina bioflavonoidů s výraznou antioxidační kapacitou apod. Existuje další množství potravinových doplňků, jejich výčet by ale překročil rámec tohoto článku. Jen jednu poznámku: mnoho potravinových doplňků doznalo „uznání“- byly, pro jejich nepopiratelné léčebné účinky, přeřazeny do skupiny léčiv; tak ovšem bylo rozhodování o jejich užívání přeřazeno od rozhodnutí vlastního do rukou poskytovatelů klasické léčebné péče (jako např. některé bioflavonoidy, kyselina alfa-lipoová, extrakt z Gingko biloba a mnoho dalších). Je dobré ekonomicky profitovat na potravinových doplňcích jejich přeřazením mezi léčiva-potom ale je potřeba také krýt jejich užívání zdravotním pojištěním!
Závěrem:
Je samozřejmě možné konstatovat, že není přirozené užívat potravinové doplňky. Potom ale zcela ignorujeme fakt, že strava v průmyslově vyspělých zemích neobsahuje dostatečná množství živin určujících kvalitu stravy, že sice netrpíme karenčními nemocemi na jedné straně, ale také nemáme optimální stav zdraví. Dále je ignorován nepopiratelný fakt podepřený množstvím vědeckých studií a prací prověřených praxí, že užívání potravinových doplňků zlepšuje stav zdraví, nehledě na jejich preventivní a léčebný efekt. Mnoho potravinových doplňků, na rozdíl od léků, má více vliv na zlepšení fyziologických funkcí organismu, zkvalitnění pochodů přeměny látek a ochranu organismu před nepříznivými vlivy stresorů zevního prostředí-třeba si uvědomit, že nežijeme v čistém, přírodním prostředí, ale v prostředí uměle vytvořeném se všemi škodlivými vlivy s tímto faktem souvisejícími. Potravinové doplňky tak pomáhají ochraně před nepříznivými, ale těžko odvratitelnými (např. nemoc) vlivy přírodními i uměle vyvolanými. Hlavním problémem je pochopení, že vlastní zdraví leží hlavně ve vlastních rukou, závisí na vlastním rozhodnutí. Užívání potravinových doplňků přináší pozitivní efekt ke zlepšení zdraví již mnoho let a stále většímu množství lidí, jak prokazuje stále větší množství odborné literatury.